EarthWords: Abuse information in many languagesEarthWords: Abuse information in many languages
Dene blue dot Dene Yatié


Are you being abused?


Danelɂa húsą́ ? Edlą́ghę dene daghelɂa bek’ólyą ? Nets’édiį́ hąt’e sį.

T’ą dene noghełnį sí danįł’ɂa dé noghełnį hąt’e híle sį. Bet’á nenį́ neljer híto netth’i neljer híto, nághį́ltłi híto, ɂedédorįlnį híto, ɂasíe nets’į hų́le híle hok’ízį́ neghąyałti dé dene daghįłɂa dené hąt’e sį. Kú eją neba detł’ë́ís sį t’ąt’ú dene deghalɂa sí:

  • nukár híto, nult’us híto, nek’ázé darílchu híto, nut’eth ɂú dzénedaí ɂú, nedánáts’edher híto nets’į ech’ere haze dadátheɂa dé danelɂa hąt’e sį

  • yo yízį tth’i yo yuwé ɂesdołtsi dé

  • bet’a nats’elzé hoyuwé bech’ónejer hot’á nenį dene herít’į dé

  • łeghą́ręstthi ha hénį dé

  • eya haníle hok’enátther híto, neskene híto, nets’énį kwi híto, nélot’įne híto, nets’į ech’ere haze hots’én bedzié nezǫ hįle dé

  • hosłįne chu edlelé habazį́ hok’étł’á hok’enǫ́dher nenedhen dé, nen horįlɂį híle dé kúlí

  • ɂasie lánets’edi híle ɂú, nenadózet’á, kútth’i nets’én ts’ízíl dé

  • t’a tsąba nełtsi tth’i bets’én kųldher híle haníldhen dé

  • ɂasíe duwé dékut’a nets’én ɂú, neskene hots’én nóręle

  • beba ɂasíe súgha nełti húle

  • hok’étł’á nenį́ eghálaghįna

  • t’ahúk’e hots’én ną́gha ɂú, t’a ɂasíe nełts’i ɂú t’at’i yú bet’órįłɂá dą́lį hoghą yałti dé

  • t’ą dene bél yanełti dą́lį́ yeghą koldher

  • Dene nįzį horį́ją hanį́łtthen

  • sech’a negha haduwé hąt’e sį nét’s’édi dé


Edlą́ghę eyi daghelɂa ɂá ?

Tsékwi—t’ąnélt’e beghaíyé losí, t’ąt’i dene hęlį losí, beyatié ɂełk’éch’a dé kúlí, t’sąba łąbets’į dené dé kúlí, ɂestonét’įne dené dé kúlí, háyorįla ɂú deschę ɂú t’ahúk’e nádé nįlosí, kú tth’i ts’ékwi beyaze chątheda dé kúlí dadághelɂa hąt’e. Denyu ɂú tthąłts’ei haze ɂú sekwaze ɂú, ɂąłnedhe haze ɂú, ɂąłnedhe ɂú horelyų beghąnohótą hots’én dadáneta dé dáráłɂa hąt’ e sį. Dene ɂasíe k’ódórelyą, la dené, dene ɂasíe hodórelts’i ha bórenį híle, yati hoghądánįdhen dené, eritł’ís kóę nádé dené, dene ts’énį, Dene hélot’įne, dene gá háyorįla nádé dené, dene hanį́del, ɂąła nárádé, ɂałę́łdel, ɂąłaharát’į, deneyu ɂełghąnánedé, ts’ékwi ɂełghąnánedé, t’ą losí dáráłɂaį́ hąt’e sį. Kúlí įłą́ghę kúlí daráłɂa ha hoɂą híle sį.


Kú nen daneɂa dé ?

Nen nųłt’e híle sy danelɂa dékúlí. Kúlí t’ą dene danįłɂa nisí nen tthene ɂeładųne hanele haduwé sį. ʔedįne hharé benį́ naréɂą dézą sį. Kúlí nets’édi ha jorįké ɂį́ hąt’te sį. Dene łą nets’ény walí sí nadé hąt’e sį, dene ts’enį híto, naídíe k’ólyą dené hito, eya hok’élnį dené híto, eritł’ís kóę sekwi hél dayałti dené dąlį́ nadé sį nets’én danį́ hoba. Eyi hot’á t’ahúk’e dene darálɂa bets’édi hok’é hoɂą hots’én yaghųłti. Beyághe yati hot’s’į hultá eyi dene ha theɂą hát’ e sį, SaskTel/DirectWest bets’į eritł’ís beyé.


Ełą́ghę hot’a dene t’ą daghelɂa sí bekǫ́lyą húsą́ ?

Dųhhų́ nį hoɂą nohegá dene daráłɂa haduwé sį, bełąghę halye hoɂą sį. Dene beghą náyati nut’á t’at’ú bets’édi walí nįsí hobazį. Eyer dé ɂedįnį hharé benį́ dałtsi ha. Dene t’ą daghelɂa sí, beba horená hél tth’i honejer ląt’e sį dene hél holnį dé. Eją nį́hok’e tthene dághída hąt’e híle sį. Dene t’ą diri la bazį́ eghádálana sí eyi dene hha nárełya hąt’e sį. Eyi hot’á įłą́ghę hot’a dene daghelɂa hot’á danet’a nįdhen dé, bél yaghįłti ɂú tth’i borųłtth’ą́. Įłą́ghe ta dene t’ą t’órįltther walí nįdhen sí beba bél yaghųłti, naídíe k’ólyą dené hito, eya hok’élnį dené híto, eritł’ís kóę sekwi hél dayałti dené híto dene náłtsi dené. Hot Peach húlye diri tsątsą́né bet’á eritł’ís holé bek’e t’ąt’ú Dene bets’édí walí sí beghą dene hoghą náyati nų́ɂá. SaskTel/DirectWest tth’i bet’s’į eritł’ís beyé beghághe yati ts’į hultá theɂą sydene hoba.

Kú nen dene daghįłɂa dé, nen tth’i nets’édiį́ hąt’e sį.
Beyághe yati eritł’ízé yé híto tsą́tsą́né beyé honį
néręlya beyé honį bekánųtá..




back to top